Text by Walda
písňové texty
O HOUBIČKÁCH, A TAK... 2012
BEZ POSLEDNÍ VEČEŘE 2018
Uhněteš večeři holou rukou
Byť nemáš z čeho a nemáš čím,
vzduch dlaní pohladíš a vyteče
mezi prsty v smrtelné křeči.
Svou minulost vyhodíš,
budoucnost nechceš znát.
Tak sklizeň se nekoná,
rozhodně ne v Tvém případě.
Utrhnuls svoji tezi
A dokázal, že to není to.
Zavěsil vzpomínky
na hřebík ze zdi,
pochopils nechtěné,
růže se zbavil,
zahodil po proudu
všelijaké otázky.
Dostal si po čase
nejistou odpověď,
kterou máš s kabátem
schovanou v kapse.
Uhnětl z hlíny růž,
až do úst jí vetřel
pro tichost svobody
v posledním světě.
PTÁKEM. ČLOVĚK. 2019
Být ptákem
a letět
a vidět
a přežít.
Mít křídla
a hnízdo
v něm mladý
a domov.
Si zpívat
a vábit
a červi
mi stačí.
Být vděčný
a malý
a zobák,
jak narost.
Být součástí hejna.
Ptákem!
Jsem člověk
a chodím
a vidím,
co nechci.
Jak přežít
se divím
a mladých,
jak máku.
Jsem podlý
a myslím.
Jsem vrchol
a velký.
Za lidstvo
mít pupek
a zobák,
jak narost.
Jsem součástí stáda.
Člověk!
VEČERY 2018
Vynořím
se ze tmy,
budu šeptat,
o pomoc.
Z rozbahněných
Kroků,
které
k tobě
vedou.
V zádech,
co vítr žene
k nedospělým
myšlenkám.
S opatrnou
rychlostí
do zátiší
a klidu
a hluku.
Za černo - černou tmou
a poznáváním siluet
ochutnávkou ticha,
probdít večery.